Sýry ze Statku

Naše sýry jsou prostě super. Žádný parenice, žádný korbáčky. A hned vám řekneme proč. Tyto sýry sice umíme vyrobit, ale zároveň to tady dělá kde kdo. Jelikož je naše Anička v přímým spojení s Talošama, ( s velkým podezřením je aj trochu šmrnclá), chtěli jsme do těch oštěpků přinést vítr. Parádní na Itálii je, že, co se kuchyně, týče, jsou fajnovky a jen tak něco by do papule nestrčili. Taloška má dvacet jedna regionů. Každej region má snad sto dvacet jedna vlastních receptů. To už je pořádnej nářez! A hlavně se s tím necrcají. Nechávají sýry odkapat, pak jim je v jeskyni hlídají netopýři, aby uzrály. Vůbec je netankuje, že to neleží na nerezu. A zatím jsme neslyšeli o nikom, kdo by to nepřežil. Dost často nepasterizujou. A pořád jsou fresh. 

Nemáme jeskyni s netopýrama, (to nám neprošlo), tak na to jdeme jinak. Hlavní důraz klademe na živý mlíko. Bez umrtvení. Nepasterizujeme. Teda záleží na druhu sýra, občas je to potřeba. Ale to není na škodu, protože pasterizujeme tak málo (je to chvilka na 65°C), že to mlíko ani nepozná a vesele si řádí dál.  A to je neskutečná švanda, páč, někdy vám udělá takovou paseku, že z toho vznikne úplně jinej sýr, než bychom čekali. No občas se fakt popadáme za břicho. Ale jedeme dál. 

Jsme z Jinačovic, a fakt nás baví, že jsou naše sýry jinačí. Nic jinýho nám ani nezbývá. Tak si ráno uvařte meltu, zakousněte chleba a náš čerstvej sýr, nebo si rovnou otevřete geniální víno z Dobšic a k tomu naše uzrálý Bochany.